Kdy nahmatá zkušený kapr háček ve vnadidle
nezadaný
26.05.2011 (6/2011)
0
info
Kategória: Infoservis
Vyšiel v čísle: JÚN 2011
Počet strán v magazíne: 1
Od strany: 52
Článok si môžeš prečítať zadarmo od 21.04.2015.
Že je kapr říční rybou velice chytrou, je rybářům všeobecně známo, zejména pak jde-li o kapra starého a zkušeného, který už několikráte visíval rybáři na háčku a který se spletl již na nejrůznější vnadidla. Nejsnáze zabere kapr hned po zahájení rybářské sezony, t.j. 16.VI. V tu dobu vyrojí se však k vodě zpravidla skorem všichni rybáři, kteří jsou do té doby nadržení až běda. Něco chytí, něco zvorají a kapři záhy přestanou brát, obzvláště tam, kde kaprů není nadbytek. Když se tato první rybářská horečka trochu přežene, stáva se nezřídka rybářům, že jim splávek trochu zamrká, ale když se po delší dobu nic s ním neděje a rybář vytáhne opatrně udici z vody, sezná, že je těsto smáčklé a jako placička, což je neklamným znamením, že k vnadidlu ráčil přijeti on, s velkým O, tedy kapr, a jak se zdá, chlapík. Šlo jistě o starého, mazaného vykuka, který vzal toto těsto nejdříve opatrně do tlamy, ochutnával je, ocucával, ale protože nahmatal v něm háček na stojato postavený, těsto vyplivl a zmizel. (Obraz 1. Šipka Š znázorňuje, odkud kapr přijel.)
V obraze 2. leží těsto tvaru hruštičky na dně tak, že háček v něm vězící je náhodou na placato. Kapr přijede opět směrem šipky Š, vezme vnadidlo do tlamy, ohmatává je stiskem obou pysků a protože háček v těstu leží, nestojí, snad dobere a těsto nevyplivne.
Tato stať jedná výhradně o kaprech popíchaných, ať už o kaprech říčních nebo rybničných, neboť v této věci jsou obě kapří branže zajedno. Popíchaný kapr rybničný je také mazaný a můžeme mu servírovat jakékoli vnadidlo, a to přímo před rypec, nevezme a nevezme. Pozorovali jsme tak vloni v létě kapry s nevysokého mostu, kde asi dva metry pod námi v nehluboké vodě občas okouněl houfek kaprů, ale ať jsme jim pouštěli přímo shora na nos to neb ono vnadidlo, které klesalo k nim zcela nenápadně (udice byla beze splávku), vždy se jenom mrzutě od něho odvrátili a znechuceně se odbatolili opodál. Časně ráno, když slunce vycházelo (bylo to v měsíci červenci a srpnu) vrhali jsme vnadidlo přímo doprostřed chuchvalců zvířené a zkalené vody, z niž vystupovali jako cedníkem celé shluky kapřím rytím z bahnitého dna uvolněné bahenní plyny a přece kapři nezabrali a nezabrali. Šlo zde prostě o rybník bohatý na přirozenou rybí potravu, protože byl kapry velmi slabě osazen a také tu přicházela v úvahu ta okolnost, že všichni kapři byli rybáři již popíchaní a proto nebrali, ač předtím zabírali dobře, každému rybáři a na všechna vnadidla.
V obraze 3. jsme užili háčků s kratšími raménky, a proto jsou vnadidla tvaru spíše kulovitého, kdežto u háčku s ramínky delšími hněteme těsto spíše do tvaru hruštičky. V obraze 3. se zdá, jako bychom chytali na plavanou, ale stejně si zde můžeme myslit, že vnadidla leží na dně. Je to v podstatě totéž, jak v obraze 1. a 2., ale přihlédneme-li k šipkám, které znázorňují svíraní se kapřích pysků, zjistíme, že kapr může stisknout jedno a totéž vnadidlo zhruba třemi způsoby (viz obraz 3.A) a to: zleva napravo ve směru šipek 1,3, nebo shora dolů (šípky 4,2), nebo konečně zpředu dozadu (5,6). Stisknutí vnadidla kapřími pysky ve směru 4,2, to jest od konce ramínka háčku dolů k jeho obloučku, může nastat nejsnáze, když užijeme místo imitace šnůrky, která se poddá, neboť je vláčná, kdežto imitace skleněným nebo do jisté míry drátěným svým charakterem toto zabrání kaprů již předem vylučuje, ježto překáží, brání kapru, aby vnadidlo popadl směrem šipek 4,2 a proto se kapr rozhodne pro některý ze zbývajících dvou způsobů.
V obraze 3.A přijede kapr k vnadidlu směrem šípek 1 nebo 2, nebo 3 nebo 4, a to vždycky háček ve vnadidle ucítí při jeho stisknutí; v obraze 3.B je neucítí, přijede-li směrem šípky 1 nebo 3, v obraze 3.C u trojháčku je ucítí vždycky.
Připomínám znovu,že předpokladem u této kapitoly je kapr zkušený, popíchaný, který vnadidlo ohmatává a ocucává. Kapr nepopíchaný zabere na vnadidlo s háčkem postaveným na stojato jako na ležato nebo na trojháček. Zbývalo by tedy ještě vyvodit z této kapitoly něco praktického, jako na to, aby háček při nahození udice ležel v těstě na dně na placato. Toho docílíme tím, že hruštičkovité vnadidlo už při jeho modelování a hnětení na háček před nahozením poněkud smáčkneme, abychom háček mezi prsty necítili (viz obraz 2. těsně pod cifrou 2, kde je hruštičkovité těsto znázorněno v řezu jako oválný terč), kdežto pod cifrou 1 při řezu okrouhlém někdy ano, někdy ne.
Snad by se podle toho zdálo, že užívaní trojháčků by tedy bylo v podstatě špatné, ale oproti tomu víme ze zkušenosti, že mnozí rybáři užívají trojháčků rádi. To je věcí osobní obliby. Někdo si chválí háčky jednoduché, jiný zase s krátkými raménky, jiný nedá dopustit na háčky s raménky dlouhými. To by ovšem byla kapitola již jiná. Zde jsem chtěl pouze upozornit, kdy ucítí zkušený kapr v těstě háček a kdy ne.
V závěru prosím snažně všechny ty rybáře, kteří budou snad těsto podle tohto receptu napříště poněkud smačkávat na placato a až jim přece i takto umně narafičené těsto kapři vyplivnou, aby mi pak nevynadali. Zkusit se to může, ale neomylný prostředek, jak bezpečně dostati kapra, to není. Moudrý rybář, když ho potká nějaký ten nezdar u vody, nelaje zde, nekrucifixuje, neláme prutů ani se na zlost nenamaže, nýbrž si řekne, i plav, halamo, snad přijdeš za nějaký čásek zas. Buďme rádi, že každou rybu, jež nám zabere, nezasekneme, neboť nebýt zvoraných záseků, nezbyla by ve vodě záhy ani šupina.
Nemám pravdu, Bohoušku?
Gabriel Brda
Československý rybář 4/1948
Článok uverejňujeme v pôvodnej verzii, v originálnej dobovej úprave, teda bez jazykovej a štylistickej úpravy.
Stiahnuť článok v PDF formáte.
PrihlásenieRegistrácia 
