Pohled na jezero na nás po uplynulých útrapách působí jako balzám na duši. Krásně červená hlína, průzračná voda, trsy travin a dokonce spatřujeme v blízkosti břehu loupající se kapry. Tak tady jsme zřejmě dobře.
info
Kategória: Kaprárina
Vyšiel v čísle: SEPTEMBER 2008
Počet strán v magazíne: 4
Od strany: 24
Článok si môžeš prečítať zadarmo od 21.04.2015.
Říkám si - první den na jezeře a mám záběr
Rozbalujeme náčiní a já se jedu podívat na vodu. Rozmisťujeme bójky do vějíře. Nejhlubší jsme umístili do 6 až 7 m před sebe, kde se táhla špice do vody.
Toto místo jsme masivně zakrmili. Ostatní lovná místa se táhla kolem krmení v 5, 4, 3, 1,5 m. Pomalu se blíží večer, když okolo 6. h mám první záběr. Swinger se nejprve trochu propadl, následně se přilepil k prutu, začala se mi ohýbat špička a ozývala se plynulá jízda. Nasedám do člunu a jedu si pro rybu. Říkám si - první den na jezeře a mám záběr. Kapr se nechal zlákat na boilie z Fish mixu s esencí ryba + esenciálním olejem Tangerine (mandarinka). Užívám si to plnými doušky. Po desetiminutovém boji mi skončil v síti pěkný lyseček.
O to víc jsem z ryby překvapen. Na Salagou jsou lysci totiž velmi vzácní. Při napouštění přehrady jich sem bylo vypuštěno jen několik, v tomto případě se zřejmě jedná o potomka. Většina těchto kaprů je už mrtvá a přežila velmi malá část, která je těsně před smrtí.
Už jsme celí natěšení a očekáváme pár záběrů přes noc. Bohužel, nic se neděje a probouzíme se ráno bez jediného kontaktu. Převážíme montáže a já svůj levý prut posouvám dál ke skalnatému jazyku s travami, kde se dno svažuje ze dvou na čtyři metry. Místo zakrmuji dvěma kily boilie a přidávám pár pelet s partiklem. Montáž s nastraženým Monstrem na panáčka pokládám dvacet metrů od zakrmeného místa. V noci má Petr záběr a vytahuje menšího šupináče do deseti kilo.
Čas letí jako voda a my před sebou máme poslední noc. Stavuje se u nás místní vláčkař, s kterým se dáváme do řeči. Vypráví nám, jak se tu před časem váleli po březích mrtví velcí kapři a mluvil něco o „třicítkách“. Největší rybu, kterou tu viděl, prý chytili Holanďané a měla údajně 34 kg. Je velice ochotný a nabízí se, že nám dokonce zajede pro vodu do místního kempu. I tak jsme jeho řeči brali trochu s nadhledem.
Petr naposled mění boilie a převáží pruty. Já své montáže ponechávám ve vodě už druhý den bez převezení. Boilies mám dost vysušené, a tak tam bez problémů vydrží. Obloha se opět začíná zatahovat. Pro jistotu stavím bivak a uklízím věci. Okolo desáté hodiny se spustil prudký liják, který skončil chvíli po půlnoci.
Zarybnění
Vyskytuje se tu téměř stoprocentně šupinatá forma kapra, torpédovitého tvaru, dosahujících hmotnosti i přes dvacet kilogramů. Nejčastěji se loví kapři okolo 10 kg.
Do ticha noci se naráz rozezvučel jeden z mých signalizátorů
Vybíhám ven z přístřešku a vidím, že mám kontakt s rybou na levý prut od skalnatého výběžku ze čtyř metrové hloubky. Kapr se nechal přelstít na Monstera prezentovaného na panáčka. Cítím těžkou rybu, a tak rychle nasedám do člunu. Kapr urputně bojuje. Závary se dělají až na hladinu.
Ve světle čelovky spatřuji obrovského lysce. Nevěřím svým očím. Napoprvé ho podebírám a vytahuji do člunu. Je to na první pohled velmi stará ryba. Takovou jsem ještě nikdy neviděl a ani bych nevěřil, že něco tak starého ještě může žít. Neudržím emoce a musím si zakřičet. Je to jeden z těch původních lysců!!!
Přijíždím ke břehu a Petr nechápe co se mi to podařilo ulovit. Kapra opatrně vyndáváme a rychle ho dokumentujeme. První co nás na kaprovi zaujalo byly obrovské oči velké jak pingpongové míčky, hlava s prostornou tlamou a masitým spodním pyskem tlustým snad tři centimetry. Kapr byl zabarven do žluto červena a pod kůží se mu rýsovala žebra. Ručička váhy ukazuje 18,10 kg.
Petr kapra okamžitě pojmenoval „Stará máma“. Mám obrovskou radost a v tu chvíli si už přeji jen velkého šupináče - typickou zdejší rybu. Petr má zanedlouho padák a vytahuje cejna. V tom mám další záběr z 5 m na Fish mix a zdolávám metrového šupináče. Teď už moje radost nezná mezí. Jdeme spát a ráno už nevyhnutelně musíme balit. V poledne pomalu vyrážíme domů. Loučíme se s jezerem a jsme moc rádi, že jsme mohli navštívit tuto nádhernou vodu.
Po cestě máme ještě naplánovanou krátkou zastávku na Cassienu
Najíždíme na dálnici a směřujeme směr Cannes. K jezeru přijíždíme okolo 6. h večer a jdeme si koupit něco k jídlu a hlavně kávu. U jezera okukujeme kam si půjdeme na tu chvíli sednout. Já zůstávám na parkovišti a Petr si nafukuje Zodiac a jede o kousek dál. Je to moje dvanáctá návštěva Cassienu a prozatím se mi tu vždy podařilo chytit kapra. Tentokrát jsem na to měl ale pouze tři hodiny. Sám jsem moc nevěřil tomu, že se mi to za tak krátkou dobu povede. Petr mě už v autě hecoval, že je zvědavý jestli něco chytnu.
Sednul jsem si na lehátko a sledoval hladinu. Trochu pofukoval vítr směrem ke mě, což nebylo vůbec špatné. Tušil jsem, že tu kapři budou. V místech, kam dopadly mé montáže, se začaly objevovat bubliny a občas se ukázal velký závar na hladině. Byli to kapři.
Tip: Nástraha s rchlou účinností
Potřeboval jsem velice rychle účinnou nástrahu, a tak jsem si předem nadipoval V-popy do dipu Fruit. Je to velice pronikavá vůně. Byl jsem si jistý, že pokud se v mém lovišti budou nacházet nějaké ryby, šance na záběr bude velmi vysoká. Připravil jsem si těsto Powder a všechny nastražené pop-upy jsem jím obalil. Ke každé nástraze jsem navíc přidal do PVA punčochy ještě hrst Amino pelet.
Napjatě jsem čekal a najednou padák
Rychle jsem se brodil k prutu a zasekl, ale byl to cejn. Prut už jsem nenahazoval a sbalil ho do futrálu. Slunce se začalo dotýkat obzoru a já jsem pozoroval velkou aktivitu v místech, kde jsem měl nastražen můj pravý prut. Byl nahozen jen kousek od keře, kde byla uvázaná loď.
Po chvilce jsem zaslechl blížící se hlasy a k loďce přišli dva staří Francouzi, kteří začali na ní cosi opravovat. Ve vzteku jsem prut vytáhl a uklidil. To už jsem měl nastraženy jen dva pruty. Začalo se šeřit, a tak jsem šel k autu uvařit kávu. Připravil jsem jednu i pro Petra, kterého jsem už každou chvíli očekával.
Ve chvíli, kdy začala voda vařit se rozezněl i můj signalizátor. Vypínám vařič a zamykám auto. Rychle se brodím ke stojanu, zvedám prut a - mám tam kapra! Ani tomu nemůžu uvěřit. Ryba se vydává na zběsilý úprk. Přitahuji brzdu navijáku a po krk ve vodě se ji snažím zdolávat. Cestou za kaprem jsem třikrát málem utopil podběrák. Na hladině se dělají mohutné závary. Po chvilce kapr vklouzne do podběráku a já jsem neskonale šťastný. Vtom přijíždí Petr. Rychle společně kapra vážíme - má 16 kg a je to nádherný dvoubarevný lysec.
Stiahnuť článok v PDF formáte.
PrihlásenieRegistrácia 
